anu-pāta
, m. [ts.; from anu-patati, q. v.], follow-ing (one's views); at AN I 161,10, etc., v.r. for °-anu-
vāda (Mp II 257,33: 'vādânupāto' ti vādassa anupāto
aṇu patanaṁ pavattîti attho; Mp-ṭ: anu-pāto ti
anu pacchā pavatti), cf. Nett-a ad Nett 52,4: vādānu-
pātā ti pi pāṭho, vādānupavattiyo ti attho, see Nett
anu-pāta