Kāpila-vatthava
, mfn. and m., [scdry deriv. fromKapilavatthu; v. s.v. Kapilavatthava], belonging to,
living in Kapilavatthu; — gramm. lit.: sattamyantā
bhavatthe ṇo hoti ... Māgadho, ~o, Mogg-v ad IV
20; Sadd 788,14; — vane ~e, D II 258,7* (Kapilavat-
thusamīpamhi jāte vanasaṇḍe, Sv 684,30); ~ā (Be Ka-
pilavatthuvāsī) pi Sakyā Kapilavatthusmiṁ Bhaga-
vato sarīrānaṁ thūpañ ca mahañ ca akaṁsu, D II
167,3; M I 353,21 = S IV 182,15; ramme ~e, Ap 501,7 =
507,9 (read Ka-); sattasahassā ~ā +, Sv-pṭ II 304,19.